Čtvrtek, 31 října, 2024
novinky

I vy jim stále věříte? Toto jsou 3 nejčastější mýty o hubnutí a stravě, které kolují mezi ženami

Nenechte se zmýlit dezinformacemi o stravování, které kolují na internetu.

Současný internetový prostor poskytuje prostor k vyjádření každému, a proto si můžete přečíst jakýkoliv článek o stravování či výživě od kohokoliv. Právě tyto všelijaké informace a pochybné zdroje vedou k obrovskému informačnímu šumu, a nejednou i dezinformacím.

Každý z nás už jistě četl o škodlivosti cukru, absurdních zelných dietách či doporučení o každodenním pití zázračného oleje na lačno.

Jak z tohoto chaosu ven?
Jako u všech skutečnostech, jejichž pravdivost si chceme ověřit, je nutné čerpat z důvěryhodných zdrojů a poslouchat odborníků v daném oboru. Žádný z nich si nemůže dovolit říci, že nejhorší co pro své tělo můžete udělat je pochutnat si na večeři sestávající z ovesné kaše, proteinu a ovoce.

Neboť to prostě není pravda. Samozřejmě, vždy je nutné vnímat kontext, a tedy zdravotní stav, preference, stav ale i cíl konkrétního člověka. A až pak se rozhodnout kterým směrem se vydáte. Případně svěřit se do rukou studovaného trenéra či výživového poradce, a tak předejít mnoha nesmyslem.

Které mýty by v roce 2020 už měli zůstat dávno v zapomnění? Podívejme se na pár z nich, s relevantními zdroji:

  1. Cukr je smrt / zlo
    Vylučování cukru ze stravy se stalo trendem už s příchodem diabetických potravin na trh. V domnění, že právě on je příčinou, proč lidé vidí vyšší číslo na váze, ho začali cíleně odstraňovat z jídelníčku. V mylném přesvědčení dokonce i ovoce, či zeleninu, které také formu cukru obsahují.

Přibývání tuku není vinou cukru, ale kalorického nadbytku. Jinak řečeno, pokud je náš příjem kalorií vyšší než náš výdej, člověk bude zákonitě přibírat. A ano, v této rovnici může být kalorický nadbytek tvořen různými ,, cukrovinkami „či sladkostmi, ale například i rýží, ovocem, či alkoholem. Jednoduše vše, čím převyšuje náš aktuální energetický příjem.

Toto tvrzení potvrzuje i fakt, že za posledních deset let spotřeba cukru klesá, využíváním ekonomičtějších (glukózový sirup), zda diétnejších verzí (umělá sladidla) a přesto, je populace je stále tlustější.

Nevyvážená, vysoce kalorická a zpracována strava chudá na vlákninu, bílkoviny a jiné důležité živiny, která obsahuje mnoho přidaného cukru je živnou půdou nejen přibírání, ale s ním spojených i zdravotních problémů.

Kolik cukru je ještě v pořádku? Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by měly volné cukry představovat pouze 10% celkového příjmu sacharidů. Ta druhá část by měla pocházet z komplexních sacharidů, které najdeme například v bramborách, chlebu, rýži, ovoci či zelenině. Přidaný cukr v potravinách, které ho často ani nepotřebují, je ale vhodné redukovat.

  1. Při snaze zhubnout musíš jíst alespoň X krát za den
    Jeden z nejznámějších mýtů, který doprovází oblast zdravého životního stylu už opravdu dlouho. Jedení méně jídel za den zpomaluje metabolismus a naopak častěji jedení ho zrychluje. Nepravda, která hraje do karet často prodejcem doplňků. Má vůbec frekvence jídel vliv na hubnutí či přibírání?

Energie, kterou metabolismus, a tedy naše tělo vydá na zpracování potravy, trávení a vstřebávání živin se nazývá termický efekt potravy (TEF). Z celkového energetického výdeje představuje okolo 10%. Při metabolismu je však důležité zmínit i jeho ostatní části. Kromě TEF ho tvoří bazální metabolismus (BMR) 60%, sportovní aktivita (TEA) 0-10% a ne-sportovní aktivita (NEAT) 20%.

To, zda jíme tři, pět nebo sedmkrát za den neovlivní to, kolik kalorií dané jídlo má. Pokud člověk zkonzumuje 2000 kalorií ve dvou nebo pěti jídlech, bude to vždy stejných 2000 kcal. O tom, co je pro nás optimálnější a lepší z hlediska trávení, vstřebávání živin je už druhá věc.

Můžeme si to představit na praktickém příkladu: Žena, která má k dispozici 1800 kalorií může pravidelně jíst tři jídla denně, z nichž každé bude mít 600 kcal. Pokud by podle těchto ,, doporučení „chtěla přejít na šest jídel, reálné riskuje, že ani jedno její neposkytne pocit plnosti a nasycení.

Při přepočtu by to vycházelo na 300 kcal jídlo – což je například jedna Horalka, jablko a proteinový nápoj nebo 3 vejce na troše másla a nějaká zelenina.

Samozřejmě, i tento přístup může být pro někoho tím pravým. Při hubnutí je hlad velkým nepřítelem, a proto je důležité soustředit se kromě kalorického deficitu i na dostatek vlákniny a bílkovin.

Related articles

Comments

Share article

spot_img

Latest articles

Newsletter

Subscribe to stay updated.